Srpen 2007

With what you said !

27. srpna 2007 v 16:16 My ideas
  • ,, Are you dreaming? ´´
  • ,, No, I´m not in dream. ´´
  • ,, Open your eyey, princess....´´
*blaženka

Thanks a lot...

24. srpna 2007 v 21:05



K Vám, kdo mi ležíte na srdíčku...(úsměv)...

24. srpna 2007 v 20:00 My ideas
Děkuju všem za komentáře k předešlému článku. Abych popravdě řekla - vůbec jsem nečekala, že si to přečtete celé, nebo že to snad pochopíte.
Jsem na sebe hrdá. Za to, že jsem to ze sebe všechno vypsala. A to doporučuju všem - i tobě deniso.
Lailah - když jsem si to po sobě četla, také jsem tomu nemohla uvěřit. Snad jen- když zažiješ, uvěříš...
Lucinko - Nebudu nic nalhávat. Vlastně máš pravdu, tak moc jsi chtěla být ta první, až jsi přehlédla, co se se mnou děje...Nic Ti ale nevyčítám...vůbec nic...
katuško - Taky si to myslím, hodně mi to pomohlo.Hned jak jsem to napsala, tak jsem se chvíli vzpamatovávala ( je to ještě hodně čerstvá rána), ale pak jsem se cítila krásně- lehce...A Nezapomenu…nikdy..
Llorar - Děkuju Péťo…Jsi důležitá součást mého světa…Možná, že kdybys tu byla dřív, tak si Tě nebudu tak vážit…Možná..Je tu hodně možností, ale já jsem šťastná za to, co mám teď…
Lenushko - Nevzdala jsem se, a doufám, že se už nikdy nebudu chtít vzdát…Též Tě mám ráda, vážím si tě, obdivuju…
eMss - Sílu to stálo, ale ten pocit potom…Teprve teď jsem si uvědomila, kolik jsem toho musela zvládnout, a sama sebe si začínám vážit…
Ashley - Musím ti odporovat, právě ty jsi byla jedna z těch, které mi pomáhaly.A ještě pomáhají. Také Tě mám ráda, strašně moc jsem vděčná za to, že jsme se mohly poznat, a nikdy nezapomenu, na tebe určitě ne.
Fate - Neříkám, že jsem neměla šťastný život. Myslím, že šťastná jsem až teď - po tom, co jsem zažila dno. Teprve teď si to štěstí plně uvědomuji.A už je to lepší. Mnohem lepší.
mona - Víš já jsem nic skončit nebo přerušit, nechtěla. Ale Boruwka si o mě udělala představu, a už mě nechtěla znát. A nemůžeš ode mě čekat, že se jí budu neustále vnucovat. Já jí ráda měla, a mám a řekla jsem jí, co pro mě znamená. Ale ona stejně odešla..Už to nechci řešit.
B . - Vůbec jsem tohle nenapsala, ani jsem to nijak najevo nedala. Ne, nejsi vina za to, co se mi stalo, ani za to, co se děje. Byla jsi jen člověk, který tu byl, když bylo nejhůř. Toť vše.Zmínit jsem Tě musela (a chtěla), jelikož jsi byla součást mě, uplynulého roku.
*Tristis- soul* - Nevím, jestli zrovna já si to zasloužím. Ale doufám v to, že se to dobrý otočí i na mě, a nebude se opakovat nic z toho, o čem jsem psala.
Týnusko - Nebyla jsi malá osůbka, mezi těmi velkými…Ty jsi byla důležitá.To sluníčko, u kterého jsem si byla jistá, že tu je, i když zrovna nesvítí…
*blaženka

Save Me From Myself

17. srpna 2007 v 18:39 Life is a bitch
Sedím u počítače. Bytem se prolíná ticho. Z mptrojky se na mě vrhají dvě písně- Inocence a When you´re gone. Sleduju stěny, okenní skla a mé myšlenky mi znova a znova dělají v hlavně překážky. Překážky, kterých se nemůžu zbavit.
Tak jako první jarní kytička, i já se snažím pomalu objevovat svět. Poznávat jeho úskalí, ale i úsměv, radost a především lásku.
Promítám si poslední rok. Bylo to vlastně vloni, kdy jsem si založila tyhle stránky. Srpen 2006. To jsem byla holka, která pomalu pronikala do internetového světa. Rok, který mi změnil život.

Ještě dodatek...

16. srpna 2007 v 18:38 My ideas
Holky vy jste mě fakt překvapily.Já jsem vůbec nečekala, že vám to udělá takovou radost.
Já jsem si vlastně je jedno dopoledne sedla, vzala papír a snažila se vymyslet něco smysluplného, co by popisovalo moje pocity. A pak jsem si vzpomněla na Vás všechny, co tady mám. A vzniklo z toho tamto. Jen jsem to naskenovala do počítače.
A když jsem četla ty komentáře...uvědomila jsem si, jak jsem ráda, že Vás mám...že jste část mě...část mého života...
Thank you, a lot...
* vaše blaženka


Klárko?

12. srpna 2007 v 19:46 Life is a bitch
Hezký svátek...
Však ty víš...
*blaženka

Zdá se mi jiný sen, kde ty ani já nejsme v něm...

12. srpna 2007 v 19:39
Láska je krátké slovo, ale obsahuje v sobě vše : znamená tělo, duši, život a veškeré bytí.
Ano, mluvím o lásce. Já, která jsem jí vždycky zavrhovala, nevěřila v ní a upřímně řečeno i bála.

Grow up...excuse me...

1. srpna 2007 v 12:46 My ideas
Záměrně po sobě píšu dva články. Ten první byl lehce melancholický.
V tomhle se zaměřím na tu lepší stranu.

I´m so sorry...

1. srpna 2007 v 12:36 Life is a bitch
Asï je něco špatně...Někde se stala chyba...
Asi bych jí měla rychle najít...
Poslední měsíc se cítím skvěle, doktoři ze mě mají radost, rodiče též.
A přesto jsou tu ty osudné chvïlky...
Katuško, já vím...asi mě nechápeš...Ale byla jsem tam skoro tři měsíce, a prostě...Já na to nedokážu zapomenout...Navíc, když teď vím, že pokud budou problémy, tak mě tam ,zavřou´ znova...A já už tam znovu nevydržím...
Holky, já tam za váma nemůžu...Promiňte mi to...Ale nedokážu se nutit...Chci se na vás těšit...
*blaženka